Važnost glazbe i pjevanja

Valborg Svärdström (udana Werbeck-Svärdström) se narodila v severním Švédsku v r. 1879. Byla obdařena krásným hlasem s mimořádným rozsahem. Zpěv jí nepůsobil žádné potíže, jak v nejvyšších (A´´´), tak v nejnižších polohách. Neměla problémy s dýcháním a pěveckou koloraturní techniku ovládala přirozeně, sama od sebe.
„Zpívání byl prostě můj živel. Nemohla jsem vůbec pochopit, jak se mohou lidé ze zpěvu ochraptět nebo se cítit unavení – pro mne byl zpěv bezprostředním vyjádřením celé mé dětsky bezstarostné bytosti.“ Werbeck

V 15 letech začala studovat zpěv na Královské hudební akademii ve Stockholmu. Tam začala při zpívání obvyklých cvičení pociťovat obtíže, které během výuky stále narůstaly, až se u ní objevilo velmi zvláštní onemocnění krčních žláz. Příčinu si lékaři nedovedli vysvětlit a onemocnění postupně zhoršovalo její hlas. Potíže narůstaly a nejvyšší tóny tříčárkované oktávy se ztrácely. Přesto byla ve 21 letech přijata za členku Dvorní opery ve Stockholmu. Avšak ve 25 letech ji postihlo cosi jako paralýza hlasivek a její hlas odmítl poslušnost.

Snažila se najít nový, zdravější způsob zpěvu. Ale ani při svých cestách po Francii, Itálii a Německu se jí to nepodařilo. Proto se rozhodla rozvíjet vlastní přístup k práci s lidským hlasem a vytvořila cvičení, pomocí kterých se jí hlas postupně vrátil. Tato cvičení rozvinula v novou pěveckou metodu a vrátila se i k účinkování v opeře. Její hlas byl opět vystaven velké zátěži, kterou úspěšně překonávala pomocí svých nových hlasových cvičení. Na vrcholu své umělecké kariéry se rozhodla vše opustit a věnovat se pouze vybudování své pěvecké školy – „Školy pro odhalení hlasu“

V r. 1912 se setkala s Dr. Rudolfem Steinerem, který ji v práci povzbuzoval. Jejich spolupráce vedla k uznání „Školy pro odhalení hlasu“ jako správné metody hlasové průpravy. Při práci s handicapovanými lidmi položila základ pro terapeutické využití „Školy pro odhalení hlasu“, kterému se věnovala energicky a věrně až do své smrti.