Pěvecká terapie Werbeck

Zpívání bylo vždy zdrojem radosti, spojení mezi lidmi, společníkem při práci a mělo pro člověka hlubokou léčivou a vyrovnávací sílu. Při společném zpěvu prohlubujeme vztahy v sobě i mezi sebou navzájem.
„Hudební aktivita je spojena se všemi oživujícími silami v lidském organismu; spojuje se s proudy, které jím procházejí a oživují celého člověka se kterým se tak stává jedním celkem a sjednocuje se s linoucími se proudy zvuku.“ Dr. Rudolf Steiner
„Škola pro odhalení hlasu“ usiluje o rozvoj toho, co je skryto v každém hlase. V tom spočívá její terapeutická síla. Lidé si uvědomí, že hudební síly v nich jsou již přítomny a že je sami mohou odhalit.

Ve „Škole pro odhalení hlasu“ se zpěv považuje za něco, co vychází z celé lidské bytosti, takže tento druh zpěvu nemá jen umělecký, ale i léčivý účinek. Velmi často se zvyšuje schopnost zpívat. Lidé, kteří neměli žádný zvláštní vztah ke zpěvu a považovali se za „naprosto netalentované“ objeví své skryté schopnosti. Probudí se radost ze zpěvu a překoná překážky v duši. Totéž platí o umělecké činnosti obecně. I tam, kde se žádný talent neprojevoval, se probudí netušené schopnosti. Velká řada lidí, kteří trpí komplexem méněcennosti a jinými psychologickými zábranami, by se jich mohla zbavit, kdyby tyto skryté, nerozvinuté, dokonce snad atrofované schopnosti byly správným způsobem kultivovány. Na děti, které trpí sluchovými nebo řečovými potížemi, už jen fakt, že jsou členy sboru, bude mít léčivý účinek, protože je zvukový proud nese s sebou a odhaluje jejich hlas při napodobování. Účast ve sboru umožní dítěti nejen lépe slyšet, ale naučí ho i poslouchat. Schopnost naslouchat jiné lidské bytosti je velkým krokem k sociální přizpůsobivosti.

 

Kromě evidentní psychologické pomoci jde pěvecká terapie Werbeck ještě hlouběji. Cvičení se skládají ze souhlásek (spojených s různými částmi těla) a samohlásek (ovlivňujícími orgány), které se kombinují s hudebními prvky (tón, rytmus, melodie, stupnice, interval) tak, aby zmírňovaly nebo dokonce vyřešily různé psychologické problémy. Cvičení mají léčivý účinek na určité poruchy dýchacích a krčních orgánů. Uspokojivých výsledků lze dosáhnout u astmatiků, v případech zajíkávání a koktání, špatného sluchu u dětí, mělkého dechu, zažívacích problémů, v případech nervozity, migrény, nespavosti, napětí atd.
Podobně pomáhá v léčebné pedagogice: učí lidi, dříve považované za nekomunikativní nebo neschopné spolupracovat navazovat kontakty, uklidňuje a reorientuje zmatené a senilní, odvádí psychotické pacienty od destruktivního a agresivního chování, od jejich halucinací a posedlosti.